Strecing (cast stvrtá): Druhy strecingu

Twitter  

 Strecing. Pre niekoho neznáme slovo. Zial. Ešte aj dnes vela športovcov, cyklistov nevynímajúc, zabúda, alebo nie je informovaná, ako sa o svoje svaly starat a ze nie len bezhlavý tréning je dôlezitý. Rovnakú váhu by sme mali klást aj na svalovú regeneráciu a tým predchádzat únavovým zraneniam a svalovej horúcke, pomôct si k lepším výkonom, zlepšit svalovú flexibilitu.Aj preto Vám v spolupráci s Mgr. Barborou Šedenkovou prinášame seriál o strecingu. Postupne si vysvetlíme od základov funkciu svalov, ich rozdelenie, ciele strecingu, jeho prínos pre športovcov.

 

Statický strecink

Statický strecink je nejbezpecnejší protahovací metodou, jelikoz se svaly natahují pomalu. Tato metoda je vhodná pro zacátecníky a na záver tréninku. Díky pomalému protahování dochází ke snizování svalového napetí a navození telesného uvolnení. Statický strecink ovlivnuje drzení tela a prispívá k celkovému zlepšení funkcí pohybového systému. Zvetšení rozsahu pohybu není prioritou tohoto strecinku.

Metodu predstavil Bob Anderson (zakladatel strecinku), má 2 fáze:

1.     Fáze mírného protazení (easy stretch) – v této fázi se sval pripravuje na následné protahování. Sval se natahuje do mírného napetí, v tomto napetí drzíme 10 – 15 sec. Musí se jednat o mírné natazení svalu bez bolesti. První stupen protazení nám pomuze snízit svalovou ztuhlost a pripraví sval na další stupen protazení. Následuje relaxace cca 5 sec.

2.     Fáze rozvíjejícího protazení (developmental stretch) – po fázi mírného protazení následuje intenzivnejší protazení opet po dobu 10 – 15 sec. Pomalu a zvolna (po milimetrech) pokracujeme v protazení svalu opet do mírného napetí. Snazíme se o intenzivnejší natazení svalu nez bylo v predchozí fázi, ale sval nesmí bolet. Pokud sval bolí, natazení je príliš velké a je nutné zmenšit rozsah pohybu. V této fázi dochází ke zvýšení flexibility. Protahujeme vzdy s výdechem.

 

Balistický strecink

Behem tohoto strecinku se svaly natahují rychle. Jedná se nejcasteji o švihové pohyby, behem kterých se krajní polohy dosahuje pouze krátkodobe, nebo o hmitání v krajní poloze. Tento strecink je pro vetšinu sportovcu a beznou populaci naprosto nevhodný, jelikoz dochází k drázdení svalových vretének a muze dojít k natrzení svalu. Balistický strecink má pro nekteré sportovní specializace i své výhody (zvyšuje kontrakceschopnost svalu), proto jej úcelne a správne vyuzívají napríklad gymnasté, baletky. Jak jsem jiz uvedla, pro vetšinu sportovcu a beznou populaci je naprosto nevhodný!

Bohuzel stále existuje velké mnozství sportovcu, trenéru a dokonce i ucitelu TV, kterí tento typ strecinku zapojují do cvicebních lekcí. Tento fakt dokazuje jejich neznalost problému, nevzdelanost v dané oblasti a nezájem o to, aby své cvicence nebo deti ucili, jak správne cvicit a hlavne jak si neublízit. Domnívají se, ze se jedná o efektivní zpusob zvetšení rozsahu pohybu, tato predstava je však naprosto mylná.

 

Dynamický strecink

Dynamický strecink vychází ze statického strecinku. Sval se protahuje pomalu, bez hmitání, ale v krajní poloze nedochází k výdrzi. Pomalu, s výdechem dosáhneme krajní polohy, poté se vrátíme zpet, ne však do výchozí polohy, ale nekde „na pul cesty“. Poté opet pomalu dosáhneme krajní polohy a snazíme se protáhnout sval ješte kousek za krajní polohu. Takto cvik nekolikrát opakujeme.

Tento typ strecinku je velmi efektivní pokud chceme zvetšit rozsah pohybu (samostatná cvicební jednotka, je však dulezité se dobre zahrát). Také se pouzívá v úvodní cásti tréninkové jednotky, zde se však nesnazíme o posouvání hranice maximálního natazení, opet je dulezité se zahrát.

 

Rytmický strecink

Jedná se o kombinaci statického a dynamického strecinku v souladu s hudbou. Opet zde nedochází k hmitání.

 

PIR - postizometrická relaxace

Postizometrická relaxace patrí mezi velmi bezpecné a zdravé metody protahování. Dríve ji pouzívali ve své praxi pouze fyzioterapeutové, postupem casu se dostala i mezi širokou verejnost. Protahovaný sval (agonista) se nejdríve aktivne izometricky (ve svalu roste napetí, nemení se však jeho délka, kloub musí být celou dobu v neutrálním postavení) smrštuje proti odporu (napríklad proti dlani) po dobu 8 – 10 sec, následuje uvolnení svalu (relaxace) po dobu 8 – 10 sec, poté sval aktivne nebo pasivne protáhneme s výdrzí 15 sec. Cvicení muzeme opakovat.

Díky izometrické kontrakci dochází ke drázdení šlachových telísek (jsou umísteny na prechodu svalu do šlachy), které vyšlou do CNS informaci o podrázdení, díky nemuz dojde k zmírnení a utlumení svalového stahu. V dusledku toho se zmírní i tah na príslušnou šlachu. Jednoduše receno, cím je izometrická kontrakce agonisty intenzivnejší, tím vetší je následné uvolnení svalu a protazení efektivnejší.

Mgr. Barbora Šedenková

 

Príbuzné clánky:

Strecing (cast tretia) - Zásady protahování

Strecing (cast druhá) - Svalová dysbalance – posturální a fázické svalstvo

Strecing (cast prvá) – Ako na svaly?

 

 

Twitter  
Prihlásiť Zaregistrovať

Prihlásenie k vášmu účtu

Užívateľské meno *
Heslo *
Pamätaj si ma

Vytvoriť účet

Polia označené hviezdičkou (*) sú povinné.
Meno *
Užívateľské meno *
Heslo *
Overenie hesla *
E-mailová adresa *
Overenie e-mailovej adresy *

Najbližšie podujatie

Žiadne udalosti

Sledujte nás:

facebookgoogle-plustwitter